O sokolovi
Ke Quinburku se vztahuje příběh mladíka, který zamotal hlavu krásné knížecí dceři, s níž se tajně scházel ve skalách. Celá věc byla na pováženou, protože byl jen prostým ovčákem. Poněvadž žil v odloučeném světě hor a lesů, rozuměl tak lesní zvěři, že si ji ochočil. Zvláště měl oblíbeného sokola, který k němu přilétal na zahvízdání a zprostředkovával setkání mladým milencům. Knížeti byly výlety jeho dcery do pustiny podezřelé a nechal ji jednou tajně sledovat. Sokol útočil a pronásledovateli ztěžoval výstup do skal jak se jen dalo, ale ani mladí v mileneckém objetí neslyšeli jeho varování. Když byl vztah knížecí dcery s ovčákem prozrazen, dal kníže mladíka dovléct na svůj hrad a náležitě jej ztrestat, jak se na drzého chudáka slušelo. Na dvoře bylo již vše připraveno a mladík měl být před popravou ještě podroben trýznění. Bezmocně stál připoutaný za ruce k pranýři, když tu jeho věrný sokol, který svého pána doprovázel a viděl ho ze střechy paláce, drápy vyrval katu z ruky bič a odletěl. Hoch dostal milost a poněvadž se knížeti líbilo, jak jej sokol vysvobodil, i to, že nepoprosil o milost, svolil dokonce k sňatku. Protože byl ale ženich nízkého původu a toužil se svou chotí zůstat v místech jim nejmilejších, nedal mu vesnice a dvory, ale vykázal mu k obydlí skály v horách, aby byl pánem knížecích lesů a zvěře v nich.
Tam si mladý muž vystavěl hrad a podle sokola, který mu zachránil život, pojmenoval ho Sokolí hrad, německy Quinburg.
Na pověsti jsou alespoň dvě zrnka pravdy: Způsob trestání za mravnostní delikty, k nimiž patřilo i tajné setkávání mladých lidí, a název hradu. Jméno Quinburg má skutečně ten význam, jaký mu dává pověst, ovšem ne podle oddaného sokola, ale velkého množství těchto dravců, kteří ve skalách žili. V Jeseníkách je příznačné pojmenování vrchů podle zvěře – Medvědí vrch, Orlík, Jestřábí, Jelení vrch. Jsou ale i jiné, které možná ukrývají staré příběhy, jež už paměť lidí v horách nezachovala – Pytlák, Loupežník, Zbojnická stráň... Nezdá se, že by bylo v okolí Quinburku obvzlášť klidno.
Na starých mapách z počátku 2. poloviny 18. století se zaznamenávají Sokolí skály – Quingstein a stejnojmenné údolí potoka. Hrad už ale zaznačen na nich není.
