Pustý zámek
16. 1. 2010
Pustý zámek
Hrádek Weisenštejn - Pustý zámek či Pustý hrad nedaleko Vrbna pod Pradědem řadí přední badatelé mezi skupinu tzv. strážních hrádků s celní funkcí. Odpovídala by tomu i jeho poloha a celková dispozice na výrazné skále nad údolím Bílého potoka.
Jedinou písemnou zmínkou o Weisenštejnu je zápis o loupežném vpádu Ulmana z Linavy na území vratislavského biskupství, po němž se s kořistí a zajatci stáhl na hrad „weyssensteyn“. Nevíme ani, kdy přesně k tomu došlo, rámcově lze tuto událost zařadit do intervalu let 1318 a 1342. Bližšímu datování nepomohly ani skromné keramické zlomky obecně zařaditelné do širokého rozmezí 14. a 15. století. Zakladatelem byl pravděpodobně opavský kníže někdy na přelomu 13. a 14. století a celní hrádek mohl zaniknout po připojení vratislavského biskupství k českému soustátí za Karla IV.
Pustý zámek tvoří s Rabenštejnem vzdáleným pouhých 300 m na severozápad, tzv. hradní dvojici. Jejich vazba však byla ještě mnohem užší, neboť jeden fungoval jen ve spojení s druhým. Zatímco výše položený Rabenštejn byl opevněnou pozorovatelnou strážců hranice. Pustý zámek střežil cestu vedoucí pod ním a byl jakousi celní stanicí. Lehce ohrazený přihrádek byl schopný ustájit koně strážců a případně ubytovat kupeckou karavanu.
Kdo by chtěl hrádek navštívit, pak nejjednodušší cesta k němu vede právě z Vrbna pod Pradědem. Necelých 5 km západně od centra města se při soutoku Střední Opavy a Bílého potoka se rozkládá osada Bílý potok. Jedná se o soubor několika dnes již převážně rekreačních objektů a bývalé hájenky. Až sem se dá dojet autem. Dál musí návštěvník buď pěšky nebo na kole po zelené turistické značce jež prochází údolím Bílého potoka. Asi 1 km od osady k severu nás po pravé straně ve svahu nad potokem upoutá výrazná dvojice skal. Toto je hrad Weisenštejn – Pustý zámek. Abych byl přesný, hrádek se rozkládal na masivnější levé (severnější) skále. Prostor mezi hradní skálou a úzkým skalnatým hřbetem na jihu (cca 30m široký) prý sloužil jako místo, kde mohly spočinout kupecké karavany a vyřídit clo. Jedna věc je teorie, druhou věcí je realita. Tato plocha mohla být z východu i západu ohrazena jak je v literatuře psáno, avšak současný velmi prudký spád terénu z východu k západu ani s nejbujnější fantazií neumožňuje si představit plochu, kde by mohly spočinout kupecké karavany. Těžko soudit. Eroze mohla za staletí učinit své.
Co může návštěvník místa dobře rozeznat však je hlavní hradní skála s kolmými stěnami, úzký příkop na ni navazující, nižší skála sloužící jako podklad pro dřevěný most a vyšší skála (v úrovni horní plochy hradu), ze které se nastupovalo na dřevěný most do hradu.
Na čtvercovém temeni hlavní hradní skály přístupném po železném žebříku je k vidění snížená plocha interiéru hradní budovy s torzem hradních zdí i zvýšená plocha jakéhosi nádvoří. Na vrcholku hradní skály však dávejte velký pozor. Stačí malá nepozornost, okraje skály jsou hladké a mohlo by dojít k neštěstí! Bližší popis hrádku viz. Popis (dle P. Kouřila a M. Plačka).
Popis
Weisenštejn je jedním ze dvou opevněných lokalit využívajících dvě nedaleká (cca 300 m) osamocená skaliska vystupující z příkrého svahu spadajícího do údolí Bílého potoka. Opracovaný skalní blok s kolmými boky vystupující nad úroveň terénu o 8-18 m má využitelnou přibližně čtvercovou vrcholovou plošinu, rozpadající se na dvě výškové úrovně. Nižší severní část ze tří stran obklopovala mohutná cca 3,5 m silná hradba, na zbývající straně obdélnou budovu uzavírala slabší (1,9 m) hradba se vstupem na zvýšenou jižní polovinu, kde zřejmě stála nějaká lehčí stavba – i ta byla pravděpodobně zděná. Od nástupní plošiny na západě odděloval toto jádro cca 5 m široký příkop, po jehož dně bylo přístupné obdélné svažité hospodářské zázemí ohraničené od jihu dalším skalním blokem, od východu a západu pak dvěma nasucho kladenými zídkami.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
