Dívčí hrad
16. 1. 2010
Renesanční zámek
Panství Dívčí hrad (Maidburg), dříve též Děvice, bylo původně součástí opavského knížectví. Ve 13. století Děvice na Osoblažsku drželi manové olomouckého biskupa Bruna. Opevněné sídlo (hrad Maidburg) vystavěli leníci olomouckého biskupa Bruna a připomíná se již roku 1267. Při dělení Opavska v roce 1377 na něm seděl Beneš z Kravař, v r. 1385 jej převzala do zástavy opolská knížata, poté páni z Vrbna a od roku 1460 ho drželi bratři biskupa Tasa z Boskovic. Stál na místě nynějšího zámku, na mírném návrší nad říčkou Osoblahou. Byl tak chráněn přirozeným vodním příkopem a valem, na západní straně pak ještě druhým vodním příkopem, jehož zbytky jsou dosud viditelné. Menší zbytky někdejšího hradního příkopu se podnes zachovaly i na jižní straně (mezi dnešní zámeckou parkovou ohradou a dvorem).
Podobně jako mnohá jiná hradní sídla byl za česko-uherských válek také Dívčí hrad, na němž byla posádka Jiřího z Poděbrad, v r. 1474 obležen vojsky Matyáše Korvína a po krátké době dobyt a pobořen. Koncem 15. století jej vlastnil Jan Neuhauser, který panství v r. 1495 prodal Jindřichu Peřinovi z Ketře; v r. 1535 se stali jeho majiteli páni z Vrbna a v r. 1571 připadlo zpět olomouckému biskupovi jako odúmrť. V té době byl hrad ještě pustý, avšak hned v následujících letech byla zahájena jeho přestavba na zámek, neboť již v r. 1580 bylo panské sídlo obydleno. Stavbu zřejmě započal po roce 1573 Hynek Bruntálský z Vrbna, ale hlavní stavební práce
probíhaly v 1. 1591-1593, kdy panství náleželo Janu
staršímu Sedlnickému z Choltic. Tehdy získal zámek jednotný renesanční ráz a ani pozdější úpravy, zvláště v 19. století, nezměnily jeho stavební a funkční podstatu, ale navazují organicky na původní stavbu. Renesanční zámecká stavba na místě původního hradu je nová od základů. Zůstala pouze dvoudílná dispozice, která vznikla rozšířením původního, možná i dřevohlinitého hrádku. Snad zčásti byl využit okruh opevnění s drobnými podkovovitými baštami, který zámek obklopuje. Všechny starší hospodářské objekty předhradí jsou však dílem renesanční stavební činnosti.
Samotný zámek je jednoposchoďová budova
čtvercového půdorysu s věží nad vstupní bránou a se čtyřmi válcovými věžemi, ukončenými cimbuřím, z nichž dvě jsou z větší části pobořeny. Hlavní průčelí je členěno kamenným reliéfně zdobeným portálem, který rámují kanelové polosloupy. Architektonické členění vnitřních prostor je vcelku jednoduché - místnosti přízemí i patra jsou seskupeny kolem podélné síně, která prochází středem objektu a do níž se vchází Hodnotným edikulovým portálem s ionskými polosloupky. V přízemí jsou klenby místností ozdobeny lunetami a štukovými žebírky, v patře mají jednoduchý trámový strop.
Zámek si i nadále podržel fortifikační systém původního hradu, například napadnutelné části jižní a východní hradby byly střeženy víceřadovými střílnami. Přístup k zámku chránil terénní příkop s kamenným mostem a vnitřní obrana byla zajištěna umístěním druhé hradby s půlkruhovou nárožní baštou v bezprostřední blízkostí zámku. Kamenný most vede do brány v patrové budově. Po levé straně průjezdu se nachází vrátnice, po pravé velká sýpka. Podobné stavení je na východní straně. Byly v něm stáje a další provozní místnosti.
V rodu Sedlnických z Choltic zůstalo panství spolu se zámkem až do r. 1622, kdy bylo za aktivní podporu stavovského odboje Karlu Kryštofovi Sedlnickému z Choltic zkonfiskováno a darováno arciknížeti Karlovi, velmistru řádu německých rytířů, po jehož smrti připadlo řádu. V r. 1768 získal Dívčí hrad řád johanitů, později maltézský řád, který zde zřídil svou komendu. V jeho držení zůstal zámek spolu se statkem i po r. 1918.
Za druhé světové války byl zámek dělostřeleckými zásahy značně poškozen. Navíc vypukl v zámku požár, který dokonal dílo zkázy. Po válce bylo provedeno provizorní zastřešení a byly opraveny také značně poškozené věže. V r. 1953 převzal správu zámku ONV v Krnově a od r. 1962 n. p. Zdravotnické zásobování Praha, závod Ostrava.
V 1. 1962-1969 byla rekonstruována celá budova. Dnes je zámek účelově využit a je nepřístupný veřejnosti.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář